Moje cesty

Letos poprvé do Hlučína

Letos jsem nějaký slabčák. Jiné roky mívám touto dobou Hlučín už tak 4 až 5x za sebou, letos poprvé... No nic, nemůže být pořád posvícení.
Ráno vyjíždím z domu docela brzy, abych měl čas nejenom na pedálování, ale i na zastávky k prohlídce.
Počasí je velmi hezké, není ani chladno a zatím ani moc teplo. Prostě tak akorát. Příbor, Skotnici, Mošnov, Petřvald a Jistebnické rybníky projíždím docela svižně. Sice občas zastavím, vezmu fotografii, ale nic zvláštního se neděje.

Mezi jistebnickými rybníky.

Má první delší zastávka je až před Svinovem pod dálnicí. Je tam docela velké jezero, zřejmě umělé a u něho několik rybářů. Působí to zvláštně chytat ryby pod dálnicí...

Dálniční viadukt před Svinovem.

Další zastávkou je Svinov se svým jednoduchým hezkým kostelem. Je docela prostý a to jej činí sympatickým.

Svinovský kostel Krista Krále.

Svinov, německy Schönbrunn, bylo do roku 1957 samostatné město, pak již jako část Ostravy.

Interiér svinovského kostela.

Výzdoba vstupních dveří svinovského kostela.

Sv.Hedvika nedaleko vstupu do kostela.

Vrtalo mi hlavou, proč tam ta dřevěná socha sv. Hedviky je. No a z Netu jsem se dověděl,

že byla dcerou markraběte, že ji manžel i syn padl ve válkách, poté začala zakládat nemocnice, ošetřovací ústavy a kláštery a zemřela roku 1243. Svatořečena byla již v roce 1267 a stala se patronkou Slezska.

Povšimněte si, že kostel byl postaven za pouhý jeden jediný rok !!! Příklad pro naše dnešní cestáře.

Asi po 30 minutách se vydávám dále. za chvíli si to již šňeruji podél řeky Opavy na Hlučín. Ještě zastávka v bufíku "Loděnice" u řeky a nezbytné doplnění hladiny kofeinu v krvi a již vjíždím do Hlučína.

Hlučín je menší město (15 tis. obyvatel). Nachází se v bývalém Prusku. Většina lidí je závislá na Ostravě a proto je veřejná doprava důležitým aspektem Hlučína. Dříve (přesně do roku 1982) bylo z Hlučína do Ostravy i tramvajové spojení.

Most do Petřkovic přes řeku Odru.

Nádraží Hlučín.

Takže jsem ve městě. Nejdříve jdu na zámek do Infocentra.

Hlučínský zámek.

Beru si nějaké materiály o Hlučíně a přitom mne mladá slečna informuje, že v zámku je expozice o Hlučínsku. Bylo by škoda toho nevyužít. Sice z toho většinu zase zapomenu, ale přece jenom získám nějaké povědomí o tomto kraji.

Zajímavě podaná časová chronologie dějin Hlučínska.

Platím a jiná slečna mne zahlcuje informacemi, z nichž mi zůstávají v mých prázdných krabicích pouze střípky :
Například "Prajská" - historicky byla tato oblast součástí Pruska - z toho odvozen tento název. Vida, a já myslel, že to má souvislost s Poláky... Anebo že obyvatelé byly v historicky krátkém období součástí různých států....

Musím uznat, že její výklad byl velmi erudovaný. Nepřišlo mi, že se jako většina průvodců naučí text, který jenom stále dokola opakují. Získal jsem dojem, že se v dějinách Hlučínska dobře vyzná. Že by studovala dějiny ?
Slečna do mne bušila informacemi, až jsem byl z toho celý stumpachovatělý a zbaběle prchl přímo do místností s výstavou....

Když slečna viděla, že si prohlížím figuríny s anatomicky tvarovanými nádobami, hned přidala další údaj. Na Hlučínsku došlo k velkému neštěstí. Vlak měl nehodu a protože velká část pasažérů měla na sobě nádoby s lihem, mnoho lidí v důsledku toho uhořelo, protože se líh na nich vznítil... Brrrrrr...

Kdo zná cestu do Hlučína, ví, že před Hlučínem u nádrže Štěrkovna je most. Usuzuji, že to je jeho předchůdce.

Kleště na výrobu hostií.

Stejně jako v Opavě je možno vycítit silná provázanost tohoto kraje s němectvím.

Vojáci ! Vojáci !

Rychle sem ! Už jsou tady !

Rameno vedle ramena pochodují ve stejném kroku.

Také bych chtěl jednou takto pochodovat.

Zatím však bohužel chodím ještě do školy.

Až budu starší, dám se také k vojákům.

Hlučínské náměstí.

Jak šel čas....

1905

1930

1939

1968

Tak, ještě si prohlédnu opevnění města...

Hradební opevnění města z roku 1534.

Bývalý evangelický kostel.

No nic, přepedáluji o pár kilometrů dále, do Ludgeřovic. Provoz je docela veliký, slunce si vzpomnělo, že by mohlo zase péct.... Ale těch asi 5 kilometrů "No problem".

A už se blížím k dosti známému ludgeřovickému kostelu ...

Kostel v Ludgeřovicích.

Ludgeřovice mají jméno od zakladatele, který se jmenoval Ludger. Ten byl kolem roku 1280 dědičným fojtem v v Hlubčicích. Tehdy vznikají vesnice Kravaře, Píšť, Ludgeřovice a další. Současný kostel byl postaven v roce 1907. Na stavbě kostela pracovalo 90 zedníků, každý se třemi pomocníky. Za půl roku byl postaven. Za druhé světové války byl velmi poškozen, ale za pomoci farníků byl postupně opraven.

Po krátké prohlídce kostela uháním směr Petřkovice. Asi v půli cesty do Petřkovic se zastavuji v hospůdce a dávám si pivo. To tedy sedlo !

A už uháním Petřkovicemi (německy Petershofen) ale po chvíli brzdím svého rozdivočelého bejka. Už kdysi jsem si všiml zajímavé budovy, ze které se vyklubala základní škola. A tak zastavuji a jdu si ji prohlédnout. Přijde mi, že je postavená ve stejném stylu jako kostel v Ludgeřovicích, ale nepátral jsem po tom...

Základní škola v Petřkovicích.

Když jsem listoval stránkami na Netu, zjistil jsem, proč se Ostrava Přívoz jmenuje právě Přívoz.

Na úpatí Landeku bylo totiž v roce 1780 nalezeno uhlí a nejprve zajišťoval spojení s částí Ostravy, dnešního Přívozu, převozník. Dřevěný most byl postaven až v roce 1880 a teprve v roce 1929 byl nahrazen železným.

Jsem v Landeku. Moc se ale už nezdržuji, čas se posouvá rychle. Nedá mi to ale, abych si neprohlédl tuto mašinku !