Zasněžené Kunčice podruhé (30.12.2017)
Když jsem ráno vystrkoval čumák z duchen, sluníčko mi slibovalo nádherný den.
No dobrá, dám mu tedy šanci.
Opět můj Blesk ukrajuje kilometry do Kunčic na místa ze včerejška známá.
Ke koníkům.
Pod zlatavými paprsky prosincového slunce se souvislá bílá pokrývka sněhu jen třpytí. Ženu se tedy ke svým známým koníkům. Jenom kdyby chtěly ty potvůrky občas vytáhnout hlavu ze zatočeného chomáče sena.
"Konící, pojďte sem, mám pro vás dobrůtku. (neměl jsem ale nic)."  Lákám je svým nejmedovějším hlasem, jakého jsem schopen.
Ale koníci si mne asi ze včerejška pamatovali a věděli, že se ode mne ničeho k snědku nedočkají a zcela regulérně mne ignorovali.
Nu což.

Přicházím k výběhu.

Jejiná slušná fotografie koníka. Jinak dělali vše proto, aby ty fotky byly k ničemu.

Některé fotografie se víceméně opakují s těmi ze včerejška. Jenom to počasí je jiné.

Pak se přemisťuji poblíž hotelu (restaurace ?) Horizont.
Ale copak to nevidí oko mé modravé ? Tady se prohánějí dva mladí bizoni (nebo tomu něco podobného).

Tady jsem uvažoval o svém urychleném přesunu jinam. Jenomže nebylo kam.

Tak. Vydávám se na malý okruh pod Skalkou.

A již pomalu dolů ke svému Bleskovi.

Když dorážím ke svému Bleskovi, počasí již není tak hezké. Ještě malý bezvýsledný okruh po Kunčicích za tratí a raději se přesunuji domů.
Pěkný den.

Procházka zasněženými Kunčicemi (29.12.2017)

V noci napadl sníh, ale bohužel hned taje. Ještě něco zařídím v garáži a vyrážím na malé focení do Kunčic. Světla není moc, citlivost nastavuji na 400 ISO.
Chodím v dolní části Kunčic a podařily se mi tyto náladové snímky. Nejsou to žádné kýčovky, chybí sluníčko...

Kostel v Kunčicích.

 

V polích.

 

Tma usedá na krajinu a já do auta. Závratná padesátikilometrová rychlost mne unáší domů.

Sváteční Javorník (25.12.2017)

Včera byl Štedrý den. Při čekání na Ježíška naplnili jsme si velmi bříška. Tak bylo záhodno si trošičku pofunět nějakým výstupem a volba padla na Velký Javorník. Počasí se docela vybralo.
No, i když bez sněhu to bylo všechno takové nějaké šedivé. Ale velmi příjemné.
Tak opět jenom několik fotografií.

Auto uhání směr Veřovice.

Předstírám fotografování a popadám dech.

Už stoupám na rozhlednu.

A za necelé čtyři hoďky jsem opět doma.

Opět Lysá (17.12.2017)


Tak jsme v neděli vyrazili s Jiřím (z konzervatoře) na Lysou.
Prima jsme si pokecali - hlavní téma : dron.
Fotil jsem pouze kompaktem, podle toho snímky vypadají..

 

78. vyfunění na Lysou (26.11.2017)

Jen pár obrázků...

Výhledy byly hezké asi jen 15 minut. Pak byla opět princezna zahalena v hustý oblačný závoj.

Středeční vyfunění na Lysou (15.11.2017)

Poslední dobou toho bylo k řešení nějak moc. Cítím, jak potřebuji na čerstvý vzduch, nejlépe na Lysou. Takže ve středu po zaměstnání uháním k Papežovu, tam nechávám auto a šplhám nahoru. Je poznat, že mám málo pohybu. Kondice nic moc. Přesto jsem po 105 minutách nahoře. Bohužel opět asi o 20 minut později, než bych kvůli fotografování potřeboval. Navíc mám sebou pouze kompakt, takže ani kvalita snímků není právě závratná.
Ale co už...
Tady jsou :

Tož tak... :-)