Dřevohostice a Rymice (22.9.2019)

Kde já bych se jenom potoulal ?
Na Netu nacházím zámek v obci Dřevohostice u Přerova. Říkám si, tam sjedu autem a pak udělám okruh z Dřevohostic do Holešova, Rymice a zpět.
V neděli ráno tedy vyrážím. Do tohoto městyse přijíždím kolem 8 hodiny.
Nejprve mířím k zámku a poté na náměstíčko a fotografuji. Je totiž kouzelné ráno, krásné teplé ranní světlo, která dává všemu nádherný zlatavý nádech.

Pohled na obvodovou část zámku.

 

Toto je strom s kořeny nahoře z bývalé aleje u zámku.

Tady je i hasičské muzeum.

 Pak mé kroky vedou do centra městyse. Je tu jakési náměstíčko, nedaleko mne zaujala zvonice.

Zvonice v Dřevoshosticích.

 

Jsem na náměstíčku, z jediného podloubí, které tam bylo, je vidět na městský úřad. Nebo že by městyský úřad ?

Úřad.

Zámek samotný.

Nádvoří zámku.

 Po chvíli přichází kastelán, docela spokojený, že přišel nějaký návstěvník. Když jsem mu ale řekl, že ještě včera jsem nevěděl, že nějaké Dřevohostice existují, tak bylo vidět, že jsem v jeho očích klesl na hodnotě. No co už, nemohu vědět všechno.
Platím závratných 40 korun.

Interiér zámku není nikterak zajímavý.

Možná tak ještě strop v reprezentační místnosti.

Dřevohostice na dobové malbě.

Ptám se kastelána, jestli název Dřevohostice má něco společného se dřevem. A dovídám se, že vůbec ne, jde o jakousi zkomoleninu názvu Třebovických. Koncovka -ice je prý pozůstatek toho, že to byl původně něčí pozemek. Přesněji si to však nepamatuji.

Zámek na malbě velmi nadaného místního malíře, který měl nadměrně vyvinutou lásku k alkoholu a loni zemřel. Alej byla odstraněna před dvěma či třemi lety.

Jdu na věž.

Pohled na městys z věže.

Kastelán v muzeu hasičství. Prosím, povšimněte si vzhledu.

Protože kastelán hovořil nadúvazkově (téměř dvě hodiny) za 40 kč, čas se hodně posunul. Proto jsem se rozhodl přejet do Holešova autem, kde jsem již dříve dvakrát byl, a odtud na kole do Rymic.

V Rymicích u vodní tvrze. Sakriš, co tady dělá ten kastelán z Dřevohostic ?

Vodní tvrz v Rymicích.

Strašidelný dům u tvrze. Dovnitř jsem ale neměl odvahu vstoupit... Bylo totiž zavřeno.

Pekelný stroj.

Tak, otáčím řídítka svého bejka zpět na Holešov. U auta ještě svačím a odjíždím domů.
Pěkný den.