Šest zámků během jediného dne... (21.5.2016)
Je sobota ráno, počasí napovídá, že půjde o nádherný jarní den. Nasedám do Modrého bleska a již před sedmou hodinou parkuji u zámku v Kuníně.
Sundat kolo ze střechy je snadné, nasazuji brašny, auto zamykám. O kousek dál opírám bejka o zeď a s malým kompaktem obdivuji, jak ranní paprsky malují krásnou scenérii - zámek a jeho zahrady s kovářskými skulpturami.
 |
| Kunínský zámek. |
 |
| Ti ptáci nemají kouska úcty... :-) |
 |
| Kresba paprsky ranního slunce na podlaze altánu. |
Usedám na svého nepokojného oře a vydávám se přes bažantnici směr Bartošovice.
 |
| Cyklostezka do Bartošovic. |
 |
| A jsem u zámku v Bartošovicích a obcházím ho kolem dokola. |
 |
| Když jsem se fotograficky vyřádil, opouštím zámek směr Studénka. |
Ale cestou ještě strkám nos do mlýna. Všude jsou poutače na jeho prohlídku.
Mám prý zvonit. Tož zvoním.
Nikde nikdo.
Zvoním déle a naléhavěji.
Opět nikdo nikde.
Je tam i telefonní číslo, ale volat se mi nechce.
Beru za kliku - ejhle - je otevřeno.
 |
| Vodní mlýn v Bartošovicích. |
Chodím před domaem, za domem, v jedněch dveřích jsou i klíče vsunuty do zámku, přístavky s nářadím jsou otevřeny. Ale nikoho nenacházím. Tak zase zavírám vrátka a pokračuji v cestě.
:-(
U cesty je rybník, u rybníka hospůdka, u hospůdky posezení, u posezení strom.
Opírám kolo o strom. Hmmm. Otevírací doba je až za hodinu, ale ukecávám obsluhu a dávám si kávu.
 |
| Ranní idylka cyklotuláka. Mělo to jedinou chybu. Hrálo tam rádio. Ale protože měli ještě vlastně zavřeno, neměl jsem odvahu je poprosit, aby ten krám vypnuli... |
Řídítka mého bejka mne nasměrovaly do Studénky.. K ní se blížím krásnými loukami a asi deset minut před Studénkou potkávám nějaké kovboje na koních. Zvesela je zdravím, oni mi zvesela odpovídají. Je mi dobře.
 |
| Kovbojové. No spíše kovbojky... :-) |
 |
| Zámek ve Studénce. |
A jak se mi to tak docela často stává, dneska mají v zámku prohlídku vagonářského muzea zadarmo.
Miluji cestování na kole !!! :-)
 |
| Psací stroj, zřejmě předchůdce toho, jak ho známe z pozdějších let. |
 |
| Tento přístroj odpovídá svou kapacitou logaritmickému pravídtku o délce 15 metrů. Pro mladší ročníky - je to něco jako předchůdce kalkulaček. Používal se na výpočty při kalkulaci cen vozů vyráběných ve vagónce. |
 |
| Poslední foto a již vsedám na bejka... |
Ale záhy opět sesedám. Po cestě si to "uhání" asi 25 cm dlouhá housenka. Málem jsem ji přejel, až v posledním zlomky sekundy , kdy jsem si ji všiml, jsem stočil prudce kolo. Naštěstí bez pádu.
 |
| Prozatím mi neznámá housenka. Jaký krásný motýl se z ní asi vyklube ? |
Teprve na třetí pokus se mi podařilo housenku natrvalo hodit dost hluboku do trávy, aby se nemotala na cestě. Určitě nezná pravidla silničního provozu a mohla by dojít nějaké újmy... A to bych nerad.
A když jsem už sesedl, hodím ještě pár slov s místními koníky.
 |
| Poslední ohlédnutí za Studénkou. |
Čas chvátá, kolo nabírá rychlost do Bílovce.
Loni jsem tam byl a prohlédl si zámek, seznámil se se sympatickým kastelánem. Copak mi asi přinese tentokrát ?
 |
| Zámek jsem příliš nefotil, nechci se opakovat. |
 |
| Tentokrát jsou tu navíc historické velocipédy. A to mne FAKT zajímá. |
|
Každému pedálistovi při prohlídce této výstavy srdce zaplesá.
 |
| Toto světlo je krmeno lihem. |
 |
| Planetová převodovka v náboji zadního kola se sedmi převodovými stupni. Kolo dle mého velmi laického odhadu vzniklo tak kolem 40 let minulého století. Dneska se to uvádí jako hit. |
No, a ještě pár fotografií ze zámku v Bílovci.
Musím tady napsat, že opět nás prováděl ten "můj" mladý kastelán, se kterým jsem se seznámil loni. Z jeho vyprávění čišelo zaujetí a zájem, pracovitost a snaha dát do pořádku tento zámek, který byl po druhé světové válce vyrabován a zapálen vyhořel. Viděl jsem fotografie, jak vypadal a je neuvěřitelné, jak ho obětavost lidí, jako je pan kastelán, vrací do jeho původní krásy.
Když jsem se ho zeptal, zda li je možnost vystoupat na kostelní věž, sám mi šel výstup zařídit. Mám jít ke kostelu a počkat na staršího muže.
Jsou to na světě ale milí lidé !
 |
| Wecko hned vedle kříže s Ježíšem. I když nejsem s církví zajedno, toto mi přijde jako silná káva neúcty k věřícím. |
Nahoru stoupám s povídavým pánem v důchodovém věku. Vypráví o historii kostela, o zvonech v něm, jejich tónech a mnoho a mnoho dalšího. Dneska jde prý nahoru už potřetí. Vzhledem k jeho věku (a i bříšku) úctyhodný výkon.
 |
| Jeden ze čtyř zvonů kostela v Bílovci. |
 |
| Z kostelní veže na bílovecké náměstí. |
Dolů to šlo už o poznání rychleji.
Za několik minut bejk cválá po výpadovce na Ostravu do Klimkovic.
Fůůůj, nepříjemná jízda. Jedno auto za druhým, šílení motorkáři, smrad, neohleduplní řidiči. Ale žádnou jinou trasu jsem nevymyslel. Čas již tlačí...
 |
| V Klimovicích u zámku. |
 |
| Klimkovický zámek. |
 |
| Kostel tamtéž. |
V Klimkovicích jsem dal v hospůdce pivo.
Ssssssssss... udělalo a zmizelo.
A zase ujiždím. Za Studénkou jsem se rozhodl si ještě prohlédnout a vyfotografovat zámek Nová Horka, kde dříve býval domov seniorů. Už není a zámek chátrá. Nejsou peníze. Nejsou peníze pro lidi, kteří celý život poctivě pracovali !!!
 |
| Zámek Nová Horka u Studénky. |
 |
| Slunce klesá k obzoru, stíny se prodlužují. |
 |
| V Šenově u Nového Jičína. |
A jsem doma !
Ještě povinnou půlčičku a šupajdy do postele !
