Výstava obuvi ve Zlíně (15.11.2015)

Když jsem byl nedávno u svého bratrance Pavla v Trnavě, zmiňoval se, že ve Zlíně je hezká výstava obuvi, která má samozřejmě vztah k našemu asi nejznámějšímu podnikateli - Baťovi. Na to jsem si vzpomněl v sobotu, když jsem uvažoval, jak smysluplně využít neděli.
Říkal jsem si : "Bude li hezké počasí (rozuměj s krásnou mlhou), pojedu někam fotit nějaké náladové snímky." Toho Baťu jsem si nechával pouze pro nepřízeň počasí - déšť a nevlídno.
No, nastala ta druhá varianta, takže jsem se vydal do Zlína.

Cesta mi trvá něco přes hodinu a věděl jsem z Netu, že výstava se koná v průmyslovém komplexu bývalého Svitu. Auto se mi podařilo "zapíchnout" docela blízko, takže po zaparkování jsem za 5 minut již u kasy a platím 129 korun. Je to ve třetím patře.
Tož, prohlídka začíná. Nejedná se pouze o výstavu obuvi, ale také to souvisí s Baťou a pro mne z neznámého důvodu také se Zikmundem a Hanzelkou. (Hmmm, nevěřím, že někdo neví, vo co go...)

Expozici jsem procházel sice dosti náhodile, ale tady v Blogu se tomu pokusím dát alespoň zdání jakési systematičnosti, takže začnu tedy u té obuvi.
Psát o Baťovi nebudu, to si každý může v případě zájmu nalézti na Netu. Jen o samotné výstavě.

Ofocená stránka z návštěvní knihy.

Na výstavě se nachází obrovské množství obuvi. Bohužel, chybí popisky, u bot jsou jen čísla. Dostal jsem sice jakousi brožuru, ale nepřipadalo mi to přehledné. Takže jsem ji vlastně nepoužil. Druhým dosti nepříjemným aspektem je, že nasvícení je nedostatečné...

Obuv z lýka.

Zajímavý podpatek. Jak s tím jenom probůh chodí ?

Detail obuvnického šicího stroje.

Taktéž.

Kovová bota. Hmmm, jak byla asi pohodlná ? A což teprve, když v pohádkách museli hrdinové či hrdinky prošoupat své boty tancem... To by se chudáci asi fakt utancovali k smrti...

Pletená bota z drátů.

Málo se už ale ví, že Baťa se věnoval výrobě všeho možného. Třeba bicyklů...

Nebo třeba také pneumatik.

Pohled na zlínskou továrnu Baťa v roce 1925.

A také doprava mu nebyla cizí. I letecká.

Baťa také inicioval vznik filmového ateliéru ve Zlíně, který byl nejdříve jen jako malé studio pro natáčení reklamních filmů firmy Baťa a výukových filmů. Postupně se rozrostl na významné studio, ve kterém vznikly pro nás tak známé filmy režiséra Karla Zemana, jako třeba "Cesta do pravěku", "Ukradená vzducholoď" či "Vynález zkázy".

Kdo z Čechů by neznal tyto obrázky....

Dětský koutek v baťovské prodejně.

Tak. A ještě několik fotografií z cestovatelské části výstavy :

Čas se nachyluje, pomalu se budu ubírat k odchodu.
V přízemí je ještě nějaká menší výstava loutek a stavebnice Merkur a jeho předchůdců...
Tak tam jenom rychle nakouknu.

Sakriš, docela drasťák nejen pro děti...

Kam já si jenom založil ty klíčky od šatny ?

Kloudík těžce vzpomíná, kam dal klíče...

A ještě dvakrát selfie a už uháním směr Kopr....

Na Lysou v sobotu (14.11.2015)


Už jsem dlouho nebyl na Lysé (týden ?). Počasí je sice poněkud nestálé, honí se mraky, místy vykoukne slunce.
Nevadí. Rozhodnuto. Jedeme...
Šli jsme se ženuškou po červené a žádný zvláštní zážitek nás netrefil, takže jenom pár fotografií...

Konec obrázkového vyprávění...

Na Prašivou v listopadu (2.11.2015)

Několik let jsem nebyl na Prašivé... Tak cožpak se tam podívat ? Brzy mi skončí to mé leháro, tak ať ještě využiji pěkných dní a dostatku času na toulání...

Auto nechávám dole a vydávám se nahoru. Ukazatel hlásí, že chata Prašivá je pouhých 2,5 km ...
Takže pohoda. Šlapu nahoru (Ženušce se nelíbí, že často píši "ťapkám", prý jenom malé děti ťapkají...).

Pod Malou Prašivou.

Nikam nespěchám, času mám dost. Za necelou hoďku jsem nahoře. V podstatě se od mé poslední návštěvy nic nezměnilo. Tak jako vždy, nejprve pár snímků.

Ta dědina dole jsou myslím Vyšní Lhoty. Horský masiv vlevo je Ondřejník.

Kostelík na Prašivé.

Miliontá návštěvnice.... :-)

Zkouším, jestli je otevřena hospoda. Beru za kliku a hned za dveřmi mne vítá Béďa. Jo, jo. Toho už znám....

Dal jsem si razítko do svého Lysáčku a otáčím se k odchodu. Nakonec si to ale rozmyslím a dávám si česnečku. Obsluha je příjemná a ochotná paní.  Ptám se, jestli někdy byla na Velké Prašivé. Že prý ne, ale že zavolá ... himbajs... to jméno jsem už zapomněl... Když baštím polévku, přichází mladý vousatý muž a chvíli si s ním povídám. Popisuje mi cestu  nejprve k vysílači a potom po neznačené části s pěknými výhledy. Rozhledy byly skutečně velmi hezké, ale slunce jsem měl v přímém protisvětle, takže snímky z této části bohužel nic moc...
Dále už jen několik fotografií...

Od chaty na Velkou Prašivou, směr Kotař.

Snímek v ostrém protisvětle, Odstínil jsem to alespoň kmenem stromu. Ta nádrž vzadu je Morávka.

Po asi 3 hodinovém okruhu zpátky na cestě dolů k autu.

Kolem půl třetí jsem zpátky u auta, ještě se stavuji s taškami do Frýdlantu a pak jedu domů...

Kopec u Krásné.