Opavská zastavení
Je čtvrtek, 21.května, jsem v Ostravě ve škole, a náš  učitel, pan Žižka, nám doporučuje navštívit fotografickou výstavu v Opavě u příležitosti 25. výročí opavské fotografické vysoké školy.
   Zprvu jsem si myslel, že si vezmu sebou kolo, strávím tam celý víkend od pátku, ale vzhledem k počasí se to "smrsklo" pouze do sobotní vyjížďku autem. To jsem zanechal u Alberta, nedaleko řeky Opavy, a vydal se na celkovou prohlídku Opavy.

Prohlídku historického jádra Opavy jsem započal u Slezského muzea, kde do roku 1870 bylo gymnázium, na kterém studoval zakladatel nauky o dědičnosti J.G. Mendel.

Slezské muzeum

J.G.Mendel.

Hned vedle muzea je náměstí, na kterém se konal trh. Tak jsem to tam všelijak procházel, obzvláště se mi líbily průchody do dvorků domů...

Průchod do dvora s garážemi.

U jiného mne zase zaujala lidová tvořivost nějakého umělce, kterému připadala zeď se zvonky příliš fádní....

Lidová tvořivost...

   Posléze jsem  přišel do  "i"čka , tedy do informačního centra, získat nějaká doporučení, co ještě v Opavě navštívit. Příjemná mladá "žabka" mi doporučila návštěvu vyhlídkové radniční věže. Prý se dnes právě otevírá. Vida, vida, mám to ale štěstí ! A tak po posilnění se kávičkou a jedním přeobrovitým indiánkem v cukrárně na jednom z opavském náměstí a po zaplacení závratných 20 Kč to již stoupám vzhůru k nebesům. Nejprve výtahem a potom s použitím vlastního pohonu...
   A helemese, ještě před konečným vstupem na ochoz věže je spousta zajímavých pohledů skrze okna či jiné otvory ven z trubky věže...

No vida, a jsem nahoře.

Z radniční věže.

Kostel Nanebevzetí panny Marie - jedna z nepřehlédnutelných dominant Opavy.

Ještě přidávám fotografie Opavy po válce. Město bylo z větší části zcela zničené.

Tady byl včera "scuk" historických vozidel....

Ale copak se to děje dole ? Na náměstíčku před radnicí se srocují nějaká zajímavá vozidla !

Hupajdu šupajdy dolů, ať o něco nepřijdu !

No, a jsem dole. Než jsem sešel, náměstí se začalo plnit pastvou pro oči každého chlapa...

 Všude kolem plno krásných přibližovadel a mezi nimi spousta človíčků, kteří se na ně přišli podívat.

Tak takhle to vypadalo na tom náměstí. 

Krásná felicie...

Felicie v poklici oktávie...

Ploutev Tatry 87, r.v. 1947, skoro 3-litr, výkon 75 koníků, max. rychlost 160km/h, spotřeba 12,5 litrů, vyrobeno 3 023 ks.

Porsche Carrera se zrcadlí na kufru Wartburgu 311/1 000.

Fotošílenec Jiří.

Aha, tak už vím.

Po velmi příjemném pokukování a plazení se při fotografování odnáším některé věci zpět do auta a potom jdu podél řeky. V pozadí mne totiž zaujala jedna budova, ze které se vyklubala základní škola.

   U řeky vidím značku hladiny řeky Opavy na budově v roce 1997. No potěš ! To tedy muselo být ale "maso" !!!

Brrrr.... To tedy muselo být hodně zlé !

Řeka se rozlila skoro po celém městě....

Snad se to v budoucnosti nebude opakovat.  

Štráduji si to dál a tady je nějaké zajímavé řeznictví. Škoda, že je zavřené. Hlad sice nemám, ale nějaký čerstvý rohlík s dobrou tlačenkou....

Ono tam vlastně bylo Zdeněk Tichý, ale záměrně jsem to při fotografování nezabral. :-)

A docela náhodou se opět ocitám u Domů umění, kde se má nacházet výstava, kvůli které jsem vlastně přijel.

Před Domem umění.

Platím vstupné (40 peněz) a jdu dovnitř.
Trochu jsem měl z umění strach, necítím se příliš umělecky vzdělaný, ale musím napsat, že většina fotografií byla moc hezká, některá i chytla za srdce...
Slečna u kasy mi říkala, že fotit mohu, takže jsem spáchal nějakou dokumentaci...

Malý návštěvník.

Malý návštěvník se sestřičkou.

Návštěvnice.

Pohled ven z budovy.

Jedna z fotografií s odleskem místnosti.

Místnost s fotografiemi a videem.

Architektura Domu umění.

Přiléhající kostel.

   Po prohlídce se procházím městem a na jednom místě se seznamuji s lidmi, na které společnost  dívá "skrze prsty". Jsou pro mne věčným tématem fotografování a nemyslím si, že by to byli špatní lidé.Jsou to životní ztroskotanci, kteří svou situací a alkoholem bývají již notně opotřebovaní, ale to nic na mém názoru nemění. A je zvláštní, že mnozí z nich jsou fotograficky velmi charizmatičtí. Možná je to tím, že svůj nelehký osud mají zapsaný spolu s hlubokými vráskami v obličeji....Dal jsem jim 30 Kč na "čučo" a asi půl hodiny jsem s nimi diskutoval. 
   Jsou špinaví, neudržovaní a dost často opilí, ale zatím jsem je nezažil agresivní.... Howgh !

Pak přichází už poslední opavské zastavení. Výstava historie Opavy. Začínám být poněkud unavený. Ale to by mi až tolik nevadilo. Mnohem horší je, že po celodenním šmatlání Opavou mne zase docela hodně rozbolela záda. Takže si výstavu prohlížím, ale dlouho se už nezdržuji.

Nahoru k výstavě.

V jedné z místností jsem si odskočil do New Yorku....

Odlesky, to je moje doména...

Vycházím z budovy a již bez zdržování mířím ke svému Modrému bleskovi...
.... a asi za hodinu jsem doma.... Jdu si skuhrat do postele.
Dobrou noc....