Cesta ne do pravěku ale do Bílovce

Tak jsem v neděli vezl Aničku do Studénky na rychlík do Prahy (pokaždé to tak rychle s některou ze žabek uteče :-( ) a mne napadlo využít toho a vzít sebou kolo a podniknout prohlídku Bílovce.

Tak, a jsem ve Studénce, Anička už odešla na nádraží a já vyrážím směr centrum Studénky. Nádraží je od samotného městečka vzdálené možná 2 km. Říkám si, Studénka je dost veliká, snad tady bude nějaké náměstí. Jezdím po pěkných částech městečka, která jsou tvořena buď rodinnými domky či hezkými činžáky. Všude je čisto a upraveně. Ale něco, co by  alespoň trochu připomínalo náměstí, nenacházím. Teprve mladá dvojice s dítětem mne naviguje na jakýsi plácek, který sami nazývají náměstím. Hmmmm....

"Náměstí" ve Studénce.

No nic, vyrážím tedy směr Bílovec, dle ukazatelů asi 10 km... Tedy coby kamenem dohodil...

Po cestě potkávám TATRU 805 v již v dost špatném stavu a evidentně nepojízdnou. Bývalý tatrovák se ve mne nezapře a tak rozpadající se, ale stále kouzelnou, tatřičku fotím...

Ve své době velmi populární TATRA 805

 Nevím přesně ve kterém roce, ale s ní podnikli Zikmund a Hanzelka  velkou cestu.
Snad se najde nějaký fanda a i tuto Tatřičku potká lepší osud, než definitivní konec na vrakovišti.

O chvíli později pak jedu do mírného kopce a již je městečko jak na dlani.

Pohled na Bílovec

A tak sjíždím do města, přes které jsem již mnohokrát projížděl, ale doposud jsem si ho vždy prohlédl jen zběžně...

Za chvíli již nesu kolo po schodech nahoru k zámku.Uff, ufff...

Po schodech k zámku.

Přestože jsem zámek již několikrát viděl, tentokrát mi přijde nějaký pěknější. Nejsem si jistý, jestli oproti dřívějším návštěvám není třeba opravený. Nevím...

Ale copak to nevidí oko mé modravé - v zámku je nějaká výstava a dokonce zadarmo ! Byl bych pošetilý nevyužít této lákavé možnosti. Po dotazu je mi umožněno uschovat můj drahocenný bicykl do prostoru zámku a již si to mířím k místnosti doslova přeplněné různámi výšivkami a rukodělnými výrobky... No, sice na tyto věci příliš nejsem, ale prohlédnu si to.
   Když paní vidí můj zájem, velmi ochotně mi ukazuje především svou práci - paličkované .. ha, teď nevím, jak se to vlastně nazývá... palička asi ne ... :-) Dokonce mi předvádí, jak se to dělá... Úžasné ! Kde ti lidé berou ten um a trpělivost ?

Paní mi ukazuje, jak paličkovat...Raději ale zůstanu u svého kapyta...

Celou kabelku, včetně paličkované ozdoby, vyrobila sama.

Taktéž její výroba...

Takto se ta velmi příjemná a ochotná paní jmenovala.

 Ale nejenom že paličkuje, také vyrábí z pergamenu tyto ozdoby. Je to protláčené a děrované.

Výrobky z pergamenu.

Hotový motiv vyrobený paličkováním.

No a tady jsem si "utrhl" docela slušnou ostudu. Příspěvek byl dobrovolný a já uchvácen její ochotou a umem jsem se rozhodl přispět něco do její kasičky. Tak jsem vylovil peněženku a vedu takové řeči, něco jako že je moc šikovná a že bych ji to chtěl dokázat vlastním peněžním příspěvkem. Jenže úsměv mi ztuhl ve tváři, když jsem zjistil že v portmonce mám pouze papírovou tisícikorunu. Ach jo, co si musela o mne pomyslet... :-(

Tak se raději vydávám na další průzkum zámku...

Na další fotografii je vidět, jak vypadal zámek těsně po druhé světové válce.

Na fotografii vidíte zámek po druhé světové válce a v odlesku jeho dnešní stav....

Průčelí s erbem.

Ještě během prohlídky zámku jsem se seznámil s kastelánem a ten mne potěšil svým přístupem k šílencům mého ražení - prý mohu přijet i s velkým foťákem (vše je dneska foceno na kompakt) a fotit si dle libosti, prý mi také umožní přístup do zámecké kaple. Odcházím ze zámku s velmi příjemným pocitem u srdce. Určitě se vrátím i s NIKONem...

Popadnu svého bejka a jdu si prohlédnout náměstí...

Netradiční tablo.

Podloubí radnice.

Chodec.

Protože se čas již posunul, stáčím řídítka směr Studénka, kde mám Modrého bleska.

Zámek ve Studénce.

A pak už definitivně přijíždím k Modrému blesku, nakládám svého věrného bejka a uháním vstříc večeři... :-)

Přeji hezký den.