Vršatec v říjnu (15.10.2016)

Asi před rokem jsem někde na Netu četl, že Vršatec (v okrese Ilava na Slovensku) je nejkrásnější na jaře či na podzim. A protože se nyní začínají stromy všude nádherně probarvovat, je tedy asi ta pravá chvíle to místo navštívit.
Téměř jako vždy vyjíždím ještě za tmy. Do dědiny Vršatecké Podhradie je to z mého bydliště něco přes 120 km. Tedy nikterak moc daleko. Ale doba jízdy je relativně dlouhá, prakticky celou cestu jedu přes nějaké obce, takže průměrná rychlost není nikterak závratná. Ale na to, že nemám ani mapu a jedu spíše citem, tam jsem docela brzy...
"Zapíchnu" auto na parkovišti, a protože se rýsuje krásný podzimní den, tak si to dychtivě štráduji nahoru k hradu Vršatec.

Už si to mašíruji nahoru k hradu.

Ale nejdříve jdu k horní části hradu. Ta mne láká více...

Když se podívám dolů, vidím kopec naproti a dole vesničku Vršatecké Podhradie.

Tak tedy ještě výše !

Pod nejvyšší částí hradu je tato jeskyně, která končí ve strmé stěně skály. Z vesničky je to vidět jako okno.

Chci li se dostat až k té nejvyšší části hradu, musím se protáhnout touto štěrbinou.

A jsem nahoře.

Pohled z nejvyšší části hradu do kraje.

Pomalu se vracím na nižší části. Fotografováno z té štěrbiny.

Už vidím spodní část hradu.

Tak, zase trochu stoupám k dolní části.

Pohled z okna zřejmě bývalého paláce. Ta budova je hotel Vršatec.

Zbytky věže s výhledem do kraje.

Po důkladném prozkoumání jdu ještě níže...

A ještě níže...

A uháním na protilehlý kopec. Je tam zákaz vstupu, ale příliš mne to láká, abych ten zákaz uposlechl...

Jak si to tak funím nahoru, slyším : "Jiříku, dávej pozor, ať na mne nešlápněš !"

Pohled zpět na skálu, na které se nachází hrad.

Nejzažší bod, kam jsem vyfuněl. Pak jsem už postrádal odvahu, či lépe řečeno, pud sebezáchovy mi v tom bránil.

Vracím se k autu a projíždím dědinkou Vršatecké Podhradie, směr Červený Kameň.

Na Červený Kameň !

V dědině Červený kameň.

Nahoru !

Stále nahoru ...

Dole vesnice Červený Kameň.

Při sestupu dolů mne nebezpečně ohrožovala tato litá šelma...

Také průchod vesnicí zpět k autu měl svoje kouzlo.

Vsedám do Modrého bleska a uháním pekelnou rychlostí domů...
Hezký den !