Moje cesty

sobota 8. října 2016

Jesenicko (červenec 2016)

Pondělí
Už jsem dlouho nepsal zápisky ze svých cest. Tak alespoň něco, než to definitivně zapomenu.
V pondělí ráno vyjíždím - směr Jeseník. Mám tam zajištěné ubytování v Dětřichově. Cestou se zastavuji v Bruntále a město si prohlížím. Ale nijak zvlášť mne neoslovilo. Tak jen obrázky bruntálského zámku a náměstí.

Bruntálský zámek.

Náměstí v Bruntále.

Večer ještě malá procházka po okolí...

Úterý
V úterý sjedu autem do Karlovy Studánky a vyrážím podél údolí Bílé Opavy nahoru - směr Praděd. Počasí nic moc. Honí se mraky, vody v Bílé Opavě neteče moc, údolí kolem říčky je zarostlé všemožným býlím. S nostalgií vzpomínám na Rešovské vodopády...

Údolím Bílé Opavy

Konečně se objevuje Praděd, cudně zahalený do mlhy a mraků.

Na Ovčárně

Nahoru k němu vede pouze asfaltová cesta... Ach jooo. Není nad Lysou...

U vysílače lidí jako much. Nic pro mne...

Děd a Praděd... :-)

Na toaletách mne zaujaly tyto nápisy :

No a po zbaštění tatranky upaluji zpět do sedla...

Baky baky, fujky fujky.. takové procesí....

Ještě poslední ohlédnutí...

V sedle se cítím nějaký unavený. Štěstí mi přeje, dolů jede bus. Sice jsem poslední, kdo se do jeho útrob vejde, ale sláva, podařilo se ! Sice na jedné noze a v nepříjemné poloze - ALE JEDU !

Dole v Karlově Studánce si ještě prohlížím lázeňské městečko.

Docela unavený sedám do auta a vydávám se do svého přechodného pelechu.

Středa
Po včerejšku jsem nějak vyměkl. Vsednu do svého Modrého bleska a šílenou rychlostí se přemisťuji do jeskyní Na Pomezí...

Jeskyně Na Pomezí.

Líbí se mi.
Pak přejedu do nedaleké obce Žulová. Je tam zajímavý kostel. Jeho věž je pozůstatek místního hradu a dnes se využívá jako zvonice kostela...

A ze Žulové se vracím do Jeseníku. Rád bych si město trochu prohlédl.

Vodní tvrz v Jeseníku.

A do nedaléké dědiny Česká Ves do muzea motocyklů...

Jak já jako kluk tenkrát toužil po takovém kole !!!

Také jsem v Jeseníku navštívil v bývalé synagoze výstavu obrazů.
Více mne však zaujaly hrátky s mým fotoaparátem

A potom užt zpět do jezevčího brlohu...

Čtvrtek
Opět sedám do auta a odjíždím do asi 20 kilometrů vzdálené dědiny Branná. Je tam hrad (jenom torzo) a zámek (právě opravovaný nějakým sportovním mecenášem a přestavovaný na hotel).
Hned po příjezdu mne zaujal místní obecní úřad.

No a pak už uháním do výše zmiňovaného zámku. No, zvenku tedy nic moc...

Řekl bych, že tady došlo k nějakým problémům...

Dovnitř jsem se trošku vnutil k již probíhající prohlídce. Ale i když paní průvodcovala skutečně nadprůměrně, zámek mne nijak nechytil za srdce ani vevnitř. Jenom jsem se podíval na rozestavěný hotel, který bude určitě v jiné cenové kategorii, než používám já. Ale vůbec mne to nemrzí...

Nedokončená oprava.


Tady bývala konírna. V místnosti vzadu bydlel štolba...

Pak jsem si dal chutnou kávu a zákusky...

A ještě jsem se přesunul kousek za dědinku, abych "cvaknul" nějaký celkový snímek.

Branná.

Autem zpět do Jeseníku je to možná půlhodinka. Rád bych si prohlédl místní Priessnitzovy lázně.

Na parkovišti v Jeseníku tyto nohy.

Pěší okruh nad lázněmi. (Opět děd a Praděd)

Také jsem si vyzkoušel léčivost ledové vody. Lepší výsledky v léčení mám ale se slivovicí...

A nejenom já jsem to tady zkoumal.

Také mne zaujalo místní lanové centru, či jak to nazvat...

Ojojoj...

I Tarzan by mi záviděl...

... i když ne vždy jsem byl zcela bezchybný...

No a pak už konečně přišla na řadu hlavní budova lázní.

Pátek
Konečně pochoďák !
Ráno busem na Rejvíz a pak vrcholovkou (no, poněkud nadnesené slovo) na rozhlednu Zlatý Chlum a dolů do Jeseníku.
Kromě jahod a zapomenutého foťáku v autě se "během mé služby nic zvláštního nestalo", (to je hlášení z dob vojny), takže jen pár fotografií. Fotil jsem pouze na mobil, tak buďte případní čtenáři tolerantní...

Sobota
Dneska opět autem do městečka Javorník až téměř na polských hranicích. Dost jsem byl překvapený, jaký pěkný zámek tady v tom zapadlém kraji mají.