Je krásné sobotní ráno 3.10.2015 a vyjíždíme s manželkou autem s koly na střeše do Šternberka. Máme v úmyslu tam auto zanechat a trošku se podívat po okolí, hlavně směr na Sovinec.
Auto odstavíme u Tesca, vsedáme na bicykly a jedeme do centra. Nejdříve si však v jedné pekárně dáváme nějaké pečivo a kávu a pak už hurá na prohlídku. Naše kroky směřují na Horní náměstí s monumentálním kostelem.
![]() |
Kostel Zvěstování Panny Marie. |
![]() |
V pozadí vykukuje hrad Šternberk. |
![]() |
Hrad Šternberk. |
![]() |
Vstupní brána do hradu. |
Když jsem dočetl tuto informaci, říkal jsem si, jestli si třeba nejsou nějak podobné.
![]() |
Český Šternberk. |
Tak, a jsem na nádvoří hradu.
![]() |
Nádvoří hradu. |
Opět jsme se tedy dali do pedálování. Mírně, ale stále nahoru, stoupáme úpatím Nízkého Jeseníku hlubokými hvozdy podél potoka.
Již dosti hluboko v lesích potok přestal existovat úplně. Sucho prostě proměnilo tok v kamenitou cestu...
![]() |
Nepříjemný pohled na bývalý tok většího potoka či říčky. |
Míříme do Jiříkova, kde podle tvrzení frýdlantské mamky má být nádherný kostel a hezká expozice soch.
Terén skutečně potvrzuje, že jsme již v Nízkém Jeseníku. A povrch cesty je více než nepříjemný. Ostré, asi 5-7 cm velké kameny činí z jízdy nahoru a dolů skutečné utrpení...
Ještěže potkáváme alespoň ty krávy.
![]() |
Krajina před Jiříkovem. |
![]() |
Kostel v Jiříkově. |
![]() |
Vážení církevní hodnostáři, kde jsou ty hromady peněz, získané v restitucích ? |
Na výstavu soch nejdeme a tak se rozhodujeme opustit Jiříkov.
K hradu Sovinec je to asi 2 kilometry. Paradoxně k němu sjíždíme z kopce...
![]() |
A teď již sjíždíme k hradu Sovinec po nové asfaltce. |
Na hradě probíhá Gastrofestival. Všude spousta lidí jako na pouti, samé stánky a hluk...
Vstupné na hrad 100 Kč....
Jak si tak sedím, kousek ode mne děvčátko. Předstíral jsem, že si hraji s fotoaparátem a blejsknul ho...
Snažil jsem se na Netu nalézt původ jména Sovinec. Ale nenalezl jsem nic.
Po asi 90 minutách jsme se sebrali a dali se nahoru do kopce směr Šternberk.
Ještě poslední pohled na hrad...
... a už si to svištíme dolů.
Radovali jsem se, že cesta bude pouze z kopce ale mýlili jsme se. Šlapeme z kopce do kopce stále v trvalém a silném protivětru za velkého provozu... U cesty jsou aleje ořešáků a nemálo lidí pod nimi sbírajíce vlašské ořechy. Nakonec jsme i my jich několik nasbírali...
Konečně přijíždíme k Tescu. Na tachu necelých 45 kilometrů. Musím ale napsat, že se cítím docela unaveně a navíc, nehezký povrch cesty před Jiříkovem asi způsobil, že se moje záda začala zase dost neodbytně hlásit.
Sedáme do auta a za něco přes hodinu jsme doma....
Žádné komentáře:
Okomentovat