Let do Olomouce

Je 5.září 2015 a jsem s bráchou na letišti v Zábřehu u Hlučína. Dneska by měl Jarek s Tomem "vyhazovat " paragány na leteckém dni v Olomouci. Ospalé letiště je klidné a v operační místnosti letiště se setkáváme s druhým (nebo snad prvním ?) pilotem Tomem. Ještě nezbytná papírová příprava k letu, domluva nad mapou, rychlé kafe....

Vezmeme to tudy...

Andulka stále ještě snící svůj sen o vysokooktanovém palivu

Zapíšeme to asi hned...

... a již se jde na přípravu Andulky.
Otevřít hangárová vrata nejsou právě příjemnou činností. Pak vytlačit Andulku ven, "natáhnout gumu" a již můžeme startovat.
Ach ano, co to je "natáhnout gumu" ? Když jsem byl poprvé u přípravy Andulky, zajímalo mne, cože to ti piloti vlastně dělají, když otáčejí vrtulí, samozřejmě při vypnutých magnetech. Mimochodem, je to fyzicky docela náročná činnost. Prakticky to vypadá tak, že jeden uchopí list vrtule snaží se protočit motor asi o 45 stupňů, druhý popadne vrtuli další a tak pořád dokola. Přitom znalecky koukají do nějakého kohoutu pod motorem, ze které vytéká olej. Po určité době usoudí, že by to stačilo a může se jít startovat motor. No a když jsem se na to tehdy ptal, dělali si ze mne legraci a říkali : Natahujeme gumu. (Jako u modelu letadélka na zatočený gumový "pohon").
Takže elektromotor roztáčí setrvačník, piloti pak tento propojí s motorem a již se začíná roztáčet motor. Ten nejdříve škytne (nechce se mu, stejně jako mi po ránu)...

První blafnutí.

... poté znechuceně zachrchlá a pak se téměř tisíc koníků probudí a motor zaburácí. Ten zvuk skutečně vzbuzuje respekt...
Naskočím do letadla, zavírám a zajišťuji dvířka a Andulka již roluje na start.

Piloti připravující se na start.

Stroj se rozjíždí, motor burácí a jeho drncavý pojezd se najednou změní v plavný pohyb ve vzduchovém živlu. Metr za metrem se zvedá vstříc nebi.
Otočka a Andulka zamíří směr Olomouc.

Ta vodní plocha u konce křídla je Štěrkovna u Hlučína. Oblíbené surfařské místo.

Tak, a Andulka si to uhání na Olomouc.

Pohled do kokpitu.

Krajina ubíhající pod letounem.

Navigace.

Pilot Tom.

Pilot Jarek.

A jsme nad Olomoucí.

Po přistání se k nám ženou parágáni. Už se asi těší na seskoky. Brrrr... Nevím, nevím, jestli bych z letadla vyskočil, pokud by zrovna nehořelo....

Jarek a paragán.

A je tu samotný letecký den.

Součástí leteckého dne byly také souboje modelů letadel z první svět. války.

A zase jiná šou :

Dychtivé obecenstvo.

Piloti Andulky v mezičase, kdy zrovna nevraždili paragány :

Piloti Andulky.

A přichází souboj replik strojů z I.svět. války. No, myslím, že si sednout za knipl těchto kočárkům podobných strojů byla dost velká odvaha....

A věřte nebo ne, probíhaly dost lité boje. Sice se nestřílelo ostrými náboji, ale kreace ve vzduchu byly přímo dech beroucí !

Konec souboje.

Všechno hezké jednou skončí. I tento letecký den. Andulka je unavená a ospalá. Je třeba se ubírat k domovu.

Tak, dali jsme Andulku spát, vsedli do auta a uháněli krásným podvečerem domů.
Byl to opravdu velmi hezký den.