Asi před čtyřmi měsíci jsem si koupil fotoaparát. Je to NIKON Coolpix P610. A protože vývoj fotopřístrojů postupuje mílovými kroky kupředu, tak se u tohoto přístroje s ultrazoomem objevila pro mne do této doby dosud neznámá funkce "sledování ptáků". No a tím toto mé pro mne legrační story vlastně začalo.
Před měsícem jsem si tuto funkci vyzkoušel a najednou se fotografování ptáčků pro mne stalo vášní. Kudy kráčím, tudy koukám po stromech a dle ptačích zvuků mé oči vyhledávají naše zpěváky.
A tak se mi otevřel svět, nebývale krásný, pestrý a rozmanitý, o kterém jsem donedávna neměl prakticky tušení.
JENOMŽE
můj dřívější názor, že focení ptáků bude relativně jednoduchá záležitost, vzal docela rychle za své...
 |
| Kos černý. |
Zcela naivně jsem se domníval, že bude jednoduché se naučit několik principů a krásné obrázky se budou jenom sypat.
Houbelec.
Tak třeba :
když kráčíme lesem či nějakou alejí, vidíme ptáky všude kolem. Bude tedy stačit chodit s připraveným fotoaparátem, zalícit, zoomem si ho "přitáhnout" a BUDE můůůj.
Cha chááá, dnes vidím, jak naivní představa to byla.
Jo, všude kolem nás ptáci jsou. Jenomže, kdykoliv se k nim přiblížím na alespoň trochu použitelnou vzdálenost, frknou pryč dříve, než se naději.
 |
| Sýkora koňadra. |
Nevadí, utěšuji se.
V přírodě to bude lepší než ve městě. Tam budou ve svém prostředí, nebudou je rušit smradící krabice, hluk, lidé, no prostě celý ten člověčí blázinec.
 |
| Sýkora koňadra. |
Chyba lávky, jen zdálky je, krásné potvůrky, vidím a již mizí do bezpečné vzdálenosti na druhý konec lesíka, za řeku či odletí definitivně mi neznámo kam.
Docela obtížné je také jejich vyhledávání proti nebi, protože z fotografického hlediska jsou prakticky vždy v protisvětle !
 |
| Sojka obecná. |
 |
| Sýkora koňadra. |
Zrak naštěstí nemám ještě špatný.
Konečně uzřím vhodný element k focení. První mou reakcí je, že ztuhnu.
Výborně, ptáček stále je ještě na svém místě.
Pomalu, pomaloučku si připravuji fotoaparát. A v okamžiku, kdy na něho namířím objektiv - frnk a je pryč.
 |
| Brhlík lesní. |
No konečně !
Objekt je na vhodném místě, stroj je připravený, vše se zdá, že mi jde na ruku.
Jenže ouha !
To, že ptáčka vidíme očima, neznamená, že jej naleznu i v hledáčku či na displeji.
Čas běží.
Už vím, že to zvířátko tam dlouho nebude !
Rychle si ho přizoomuji, jenomže v té spleti větví ho na displeji ne a ne najít.
Lehce mačkám spoušť, abych zaostřil. Jenomže čím více zoomuji, tím se prohledávaná oblast stále více smršťuje. Vracím zoom a drahocenné sekundy plynou a když opět vzhlédnu od aparátu, ptáček již na větvi není.
Sakriš ! Kdy vlastně odletěl ?
 |
| Brhlík lesní. |
Všechno předcházející se stále opakuje.
Pomalu nabírám zkušenosti. Ptáček sedí, všechno je v naprostém pořádku.
Jenomže,
fotoaparát má automatické zaostřování a ostří na všechno možné, jenom ne na ten krásný objekt kdesi nahoře na stromě.
Čas plyne a frnk !
 |
| Brhlík lesní. |
 |
| Kulík říční. |
Zkouším to na ně jinak.
Lehnu si pod strom, trochu pod mou úrovní na dně vypuštěného rybníka pochoduje krásný žlutý ptáček. Fotoaparát mám před sebou, je zapnutý, v podstatě správně nasměrovaný.
Říkám si, chvíli ho budu sledovat a budu se snažit pochopit principy, jak na to.
Ptáček si vykračuje, občas nožkou přehrne kus hlíny, asi hledá pochutiny. Po asi třech minutách neodolám, jsem v příhodné palebné pozici a také vzdálenost je OK.
Lehce měním polohu fotoaparátu.
Sakra, sakra, sakra !!! Přece nemůže na tuto vzdálenost zpozorovat mé téměř neznatelné pohyby !
Ale přesto, jako by to vycítil nějakým dalším smyslem, odstartuje s rychlostí blesku a záběr je ztracený.
 |
| Pěnkava obecná. |
Tento týden jsem objevil na jedné větvičce sedící pěnkavu. Přestože to bylo v údolí Podolanek a nižší části stromu byly ve stínu, samotný ptáček byl krásně osvětlený odpoledním sluncem.
Takže se snažím docela pomalými plynulými pohyby vše připravit, opírám se rukou o sloup elektrického vedení, protože fotografování na maximální zoom je hodně náročné na stabilitu. Mačkám spoušť, fotoaparát kupodivu ostří docela svižně a nyní již tu spoušť přimačkávám.
Možná čtvrt sekundy před expozicí sebou pěnkava potvorná mrskne a už tam není. Na snímku s větvičkou již není po ní ani vidu ani slechu.
 |
| Pěnkava obecná. |
Dneska jsem byl v remízku a viděl tam bažanta. No viděl, protože už začínám mít své zkušenosti, ve svém maskování jsem VELMI nenápadně (tedy tak se to jevilo mi) vykukoval zpoza okraje nízkého lesíka, a tam jsem ho spatřil. Opatrně jsem se zasunul zpět, připravil fotoaparát a už jsem se těšil na záběr.
Jo, byl tam, ale při úprku. FAKT je mi záhadou, jak mne zmerčil.
 |
| Bramborníček černohlavý |
Na jednom místě byl posed, kousek od něho nasypané nějaké žrádlo pro zvířátka. Tak jsem si tam sedl na jednu šprušli žebříku, čekal a těšil se. Dle mého názoru jsem byl slušně maskovaný pláštěnkou v maskáčovém vzoru po celém těle, Kapuci hluboce zaraženou do čela, přes ústa zelený šál.
Tak a teď vás potvůrky převezu. Budu tady sedět, ani se nepohnu. Tím se pro vás stanu neviditelný a já budu slavit lovecké úspěchy !
Sedím 5 minut.
Nic.
Sedím 15 minut.
Nic !
Sedím půl hodiny !
NIC !!!
Oni si ze mne vážně dělají šprťouchlata !!!
Příšerky příšerné, daremné, ale přesto pořád krásné .... :-)
 |
| Ušák ušatý. |
Ale někdy se zase podaří třeba ušák ...
 |
| Skorec vodní. |
 |
| Rehek domácí. |
 |
| Rehek domácí. |
 |
| Rehek domácí. |
Už se zase těším, na další zlobení s těmi potomky dinosaurů....
Žádné komentáře:
Okomentovat